Správně zralou meruňku poznáme podle její barvy, která by měla být oranžová nebo mírně naoranžovělá. Ovšem i zde záleží na odrůdě, kdy třeba u pozdější odrůdy Bergeron jsou meruňky ve veliké míře zbarvené do ruda, ale na ohmatání jsou velice tvrdé – nejdříve se tato odrůda totiž zbarvuje a následně zraje. Ve většině případů se ale dá meruňka nazvat zralou, když má naoranžovělou nebo oranžovou barvu a na ohmat je měkčí. Je pak na preferencích každého z nás, jak moc má být meruňka měkká. Někdo preferuje spíše tvrdší kusy, ze kterých příliš neteče šťáva po bradě, když je jíte. Někdo má zase raději meruňky více měkčí a naopak sladší. Různá tvrdost meruněk má i vliv na jejich další zpracování.
Poznávacím znamením správné meruňky je ovšem i její povrch. Dovážené meruňky jsou všechny stejné a nejsou tak zvaně ošlehané větrem nebo lehce poničené přírodou. Důvodem je jejich brzký sběr, kdy se češou tvrdé, aby cestu do Česka a pak na pult jednotlivých obchodů vydržely. Tím, že se češou tvrdé, nemá na ně vliv občasné odření o větvičku, proto vypadají „čistě“ a jednotvárně. Meruňku česanou v ten správný moment naopak poznáte tak, že bude odlišná od té druhé a bude mít známky vlivu přírody.
Meruňky jsou vskutku originální druh ovoce. Pěstujeme je, trháme je, staráme se o ně a nakonec je samozřejmě i jíme. Ona originalita se však skrývá především v jejich jedinečné chuti. Každý rok se těšíme na onu nenapodobitelnou sladkokyselou chuť. Chcete s námi také nahlédnout do role sadaře?
Je léto. Pro sadaře a zároveň prodejce ale nastává práce. Meruňková sezóna trvá bezmála tři týdny a meruňky je třeba prodat velmi rychle. Naše meruňky ale dozrávají rychle a nepravidelně. Je tedy velkým problémem je dodat na trh plně zralé. Co to obnáší?
O sběru mnoho našich spotřebitelů neví. Mnoho lidí si myslí, že sběr ovoce probíhá jednorázově. Sběrači přijdou na sad, vylezou po žebřících, každý sběrač na jeden strom, očešou ovoce a s velkým nákladem se vrátí zpět domů. Omyl. Kéž by to bylo tak lehké 🙂 . Do jedné koruny stromu nevlezete jen jednou, nýbrž stokrát. Je to tím, že meruňky dozrávají postupně, takže jednu větev češete opakovaně.
Někdy se nám stává, že si dokonce některé meruňky i pamatujeme. Když na ně šáhneme a pootočíme je, zjistíme, že je z druhé strany ještě zelená a tudíž ji necháme napříště. A tak pořád dokola, až uzraje celá. Taky se nám dostanou do košíků trochu tvrdší a zelenější. Meruňky samozřejmě poté probíráme, takže se s nimi v bedýnkách při prodeji téměř nesetkáte. Po utrhnutí zralých a tedy chuťově dokonalých a zdravých meruněk, vydrží každá maximálně týden. I když je máte v ledničce. Pro nás, jakožto pěstitele, to znamená prodat naše meruňky nejpozději druhý den po očesání.
Pokud jsou tvrdší a právě česané, tak je rozhodně nevyhazujte, protože i v tomto stavu jsou k užitku. Mohou vám tzv. dojít. V tu chvíli mají v sobě ještě dost přírodní síly a stačí je nechat venku na misce. Budou před vašimi zraky uzrávat a do 2-3 dní si na nich pochutnáte jako na právě utržené plně zralé meruňce. Můžete také použít tuto variantu. Tvrdé a zelené meruňky jsou ideální zejména pro zavařování, protože i přes tepelné zpracování udrží tvar a nestane se z nich beztvaré bláto. Totéž platí, když je nakrájíte na plátky a pečete jako součást koláče. Jediné, co k nim musíte dodat, je cukr.
Sadař by se měl s meruňkami neustále piplat, a to v jakémkoliv roční období. Vždy je co dělat. Orání půdy, prořezávání větví, hnojení, jarní poprašování vodou a samozřejmě, letní sběr. Někteří to mají jako plnohodnotnou profesi, v našem případě jde o hobby, ke kterému patří i nějaký ten malý přivýdělek, radost z pohybu v přírodě, trochu adrenalin (při prodávání) a hlavně pocit tradice a kořenů, přiblížení se našim předkům. Není divu, že naše rodina nejraději češe na objednávku. Tehdy připravíme meruňky tak, aby se přímo hned dostaly k zákazníkovy a on by jej mohl co nejdřív ochutnat. Pak jsme spokojeni všichni.
To je rozdíl od těch dovezených z daleka, z krámu, které se od sebe neliší. Jsou stejné velikostí, barvou, chutí i vzhledem. Vypadají netknuté větvičkou, včelou a mám pocit, že i lidskou rukou a duší, srdcem. Jednotvárné, jako kdyby byly vyráběny na běžícím páse.
