Pěstování meruněk v České republice má dlouhou tradici, která je však v posledních letech výrazně ovlivněna změnami klimatu. Jednou z největších výzev, kterým čelí pěstitelé, je posun v termínu kvetení meruněk.
Za posledních přibližně 60 let se termín prvního kvetení meruněk posunul o 18 dní dopředu. Tento posun je způsoben především vyššími teplotami na začátku jara. Meruňky často kvetou již během několika teplých dní, které mohou trvat třeba 14 dní. Tento dřívější termín kvetení však nese své rizika. Jakmile meruňky odkvetou, jsou květy i mladé plody extrémně citlivé na nízké teploty. Bohužel, není neobvyklé, že po tomto teplém období přijdou jarní mrazíky, které mohou úrodu zcela zničit a to během jednoho nebo dvou dnů.
Trend je tedy jasný. Budeme mít více teplých dní a hlavně více teplotních extrémů, které budou častější a výraznější. Teplé dny začínají na začátku roku čím dál tím dříve a meruňky tak mohou zmrznout již na přelomu února a března, což bylo dříve neobvyklé a velice výjimečné. Kromě mrazu pak mohou přijít i extrémní bouřky přinášející také kroupy, které úrodu zničí nebo i silný vítr, kvůli kterému mohou meruňky spadnout. Je to však riziko našeho řemesla.
Možností, jak tuto situaci prozatímně řešit, je několik. Mnoho z nich však nemusí na 100 % vyjít nebo je dané řešení finančně velice nákladné a těžko providitelné. Pojďme si je tedy představit:
Speciální odrůdy: Určitě jedním z prvních řešení je množství odrůd, které aktuálně máme na trhu k dispozici a které můžeme zkoušet. Vybírat můžeme z několika druhů, kdy se určitě nabízejí odrůdy pozdně plodící, které logicky i kvetou později a je tam větší šance, že nezmrznou. Rovněž lze využít původní odrůdy, které se ve stejné oblasti vyskytovaly již v dřívějších dobách. Nakonec tu jsou také nejrůznější kanadské odrůdy nebo odrůdy, které mohou být v plodu i v květu odolnější vůči mrazu. Takovýchto odrůd je celá řada. Bohužel u meruněk trvá růst stromku do plné síly několik let. Když tedy zkoušíte novou odrůdu, můžete s jistotou říct až po několika letech, že je odrůda úspěšná a následujících několik let opět trvá, než odrůdu dostatečně rozšíříte ve svém sadu. Kanadské odrůdy nebo odrůdy odolnější vůči mrazu pak mohou být odolné vůči mrazu pouze v dřevu/ve kmeni, kdy není stromek tak náchylný na popraskávání. Meruněk odolnějších v květu zase až tolik není. Všechny uvedené případy však nezaručují, že o úrodu nepřijdete, ale spíše minimalizujete vliv přírodních podmínek v podobě jarních mrazíků. Testování vícero odrůd je pak velice časově náročné a může vydat na nižší desítky let, než sad současným přírodním podmínkám uzpůsobíte. Za tu dobu pak může být situace jiná.
Sloupcovité meruňky: Jedním ze speciálních meruněk by mohly být ty sloupcovité. Co do velikosti jsou spíše menší a jsou pěstovány blíže u sebe, než je tomu u původních stromů dosahující výšky třeba 5 metrů se širším rozpětím větví. Tyto meruňky lze pěstovat i ve „vnitřních prostorách“, kdy můžete stromky přikrýt plachtou nebo jinak zastřešit. Zde se ovšem bavíme o více finančně náročné variantě, kdy je potřeba stromkům zaručit přijatelnější prostředí. Pokud máte v sadu stromky vyššího vzrůstu, je opět časově náročné sad přizpůsobit takovémuto pěstování a sloupcovité meruňky rozšířit.
Stříkání vody na květy: Stříkání vody na květ je osvědčená několik desítek let stará možnost, jak ochránit meruňky proti mrazům. Voda na květu následně zmrzne a ochrání tak květ proti mrazům. Vodu je potřeba stříkat na větve v době, kdy mrzne a kdy jsou teploty spíše nižší v okolí -4 °C. Bohužel tato možnost stále nezaručí, že bude úroda kompletně zachráněna, ale jsou spíše minimalizovány dopady jarních mrazíků.
Rozdělávání ohňů a svící: Tato tradiční metoda spočívá v rozdělávání ohňů nebo zapalování svící v sadu. Teplý vzduch kolem ohně může chránit květy před mrazem. Je však důležité, aby sad nebyl úzký a rovný, protože vítr by teplý vzduch odnesl na vedlejší pozemek. Tato metoda je také více nákladná a nemusí být vždy stoprocentně účinná. Je pak na usmyšlení každého z nás, do jaké míry se vyplatí ohně nebo svíce rozdělávat, jak z pohledu času, kdy se vše zapaluje hlavně v noci, tak i z finančních důvodů.
Postřiky proti mrazu: Na trhu existuje nespočet postřiků, které dokáží chránit květy před tím, aby zmrzly. Jedná se o postřiky proti moniliové spále nebo postřik Champion na bázi mědi. Tyto postřiky dokáží meruňky ochránit proti velice mírnému mrazu přibližně do -2 °C. I zde se ale jedná spíše o zmírnění dopadu jarních mrazíků než o to, že bude úroda proti mrazu zachráněna.
Lokalita umístění sadu: Ať už se jedná o vinice nebo sady, tak vždy byly umisťovány hlavně na jižních svazích kopců. V naší oblasti se jedná o České středohoří a oblast kolem Litoměřic. Jižní svahy nabízely vždy dostatek slunce a hlavně tepla, což do ovoce přineslo více cukru a mělo vliv na rychlejší a kvalitnější zrání. Tyto svahy jsou však náchylnější na jarní mrazy. Právě zde totiž bývá na jaře teplota vyšší a ovocné stromky tak mají větší tendenci dříve vykvést, než je tomu u stromků, které jsou v údolích nebo na vodorovných polích. Právě lokalita může hrát důležitou roli při květu meruněk i dalších ovocných stromů a dokáže kvetení posunout i o několik dní. Jistým řešením tedy může být se vyhnout spíše jižním svahům kopců nebo více slunným místům, kde stromky kvetou dříve. Naopak místa, která chrání před studeným větrem nebo i před slunkem, mohou být řešením, jak kvetení u ovocných stromků více oddálit.
Možností, jak ochránit naše meruňky, je mnoho, ale nejedná se o něco, co by kompletně zachránilo naši odrůdu, ale spíše to minimalizuje dopady jarních mrazíků. Změna klimatu v podobě extrémních výkyvů počasí ovšem přináší i další rizika v podobě silného větru nebo krup, které mohou úrodu poničit. Je pak otázkou, v jaké podobě se bude ovoce v budoucích letech pěstovat a jaký vliv na něj bude mít právě počasí.