Co si budeme namlouvat. Třebenický kraj je svým způsobem velmi výjimečný. Stejně jako český granát nebo ruina hradu Košťálov, tak i ovoce k našemu třebenickému ďolíku neodmyslitelně patří. Svahy kopce Košťálov, na kterém zrají jablka, meruňky, hrušky a mnoho dalších druhů ovoce, už po mnoho let dávají své plody místním sadařům a zahrádkářům. Nelze opomenout ani třebenické víno, jehož réva také v minulosti sehrála svou roli při výrobě ovocných vín v místních firmách, zejména v továrně Frutě.
Dnes Frutu připomínají už jenom rozpadlé trosky na kraji města a ostatní ovoce zpracovávající podniky následovaly jejího smutného příkladu. Některé sady a pole leží ladem, mnohdy o ně nikdo ani nezavadí pohledem. Pěstování ovoce se věnují drobní živnostníci nebo rodiny, které mají své vlastní malé sady. Meruňky, jablka a další ovoce nebo zelenina se tak buď vyváží kamsi pryč, nebo se v létě prodává u silnice. Z kdysi věhlasného ovoce se staly „no name“ produkty.
Náš realizační tým se rozhodl třebenickou tradici v pěstování ovoce, zejména meruněk, oživit a všem ji připomenout. Jak to začalo? Nedávno Krajský úřad Ústeckého kraje kontaktoval vedení města Třebenice v záležitosti zapůjčení kolekce šperků hraběnky Ulrichy von Lewetzov. Během debaty o historii přišla řeč na ovocnářskou tradici našeho kraje, což krajský úřad také zaujalo a zejména třebenické meruňky. Po několika jednáních s místním městským úřadem se rozhodlo, že právě meruňkové džemy by mohly reprezentovat Ústecký kraj na světové výstavě EXPO 2015. V českém pavilonu budou instalovány mimo jiné i repliky šperků Ulrichy von Lewetzov, které zapůjčilo Oblastní muzeum v Litoměřicích, výrobky Žateckého pivovaru a porcelánky v Dubé. Cílem této iniciativy je přilákat pozornost na třebenický kraj, jako centrum ovocnářství a zpracování ovoce.
